Testi.cz – Geografie

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

je největší

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

při přeměně vodíku na hélium

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

zdánlivý pohyb nebeské sféry

střídání ročních období

slapové jevy

střídání dne a noci

Venuše

Merkur

Neptun

Mars

střídáním dne a nocí

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

slapovými jevy

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

planetkový

mimoplanetární

mlhovinový

planetární

v 18. století

ve 14. století

ve 12. století

v 16. století