jdi na vlastní test/obsah stránky
Rekonstruované slovo (=slovo, které neznáme, nemáme jeho dochovanou písemnou podobu a je pouze přibližně určeno, jak asi vypadalo)Slovo pocházející z čínštinyPřepis výslovnosti
Rekonstruované slovo (=slovo, které neznáme, nemáme jeho dochovanou písemnou podobu a je pouze přibližně určeno, jak asi vypadalo)
Slovo pocházející z čínštiny
Přepis výslovnosti
Protože se mezinárodně dohodlo, že aby cizinci rozuměli alespoň těmto základním slovům, vytvoří se podobná základní slovní zásobaProtože tato slova pochází z latinyProtože ty jazyky vznikly ze společného základu
Protože se mezinárodně dohodlo, že aby cizinci rozuměli alespoň těmto základním slovům, vytvoří se podobná základní slovní zásoba
Protože tato slova pochází z latiny
Protože ty jazyky vznikly ze společného základu
Odvětví lingvistiky zabývající se původem slovOdvětví lingvistiky zabývající se čínštinouOdvětví lingvistiky zabávající se vlivem stárnutí na schopnosti učit se jazyk
Odvětví lingvistiky zabývající se původem slov
Odvětví lingvistiky zabývající se čínštinou
Odvětví lingvistiky zabávající se vlivem stárnutí na schopnosti učit se jazyk
Ano, je prokázáno, že měly společný základNe, nebyl prokázán žádný kontakt mezi těmito třemi jazykovými rodinami.Prokázán je jen společný základ slovanských a germánských jazyků.
Ano, je prokázáno, že měly společný základ
Ne, nebyl prokázán žádný kontakt mezi těmito třemi jazykovými rodinami.
Prokázán je jen společný základ slovanských a germánských jazyků.
To s lingvistikou vůbec nesouvisí, je to totiž věda zabývající se slávouVěda zabývající se tím, jestli je možné se naučit cizí jazyk tak dobře, abyste mluvil(a) bez cizího přízvukuVěda zabývající se slovanskými jazyky
To s lingvistikou vůbec nesouvisí, je to totiž věda zabývající se slávou
Věda zabývající se tím, jestli je možné se naučit cizí jazyk tak dobře, abyste mluvil(a) bez cizího přízvuku
Věda zabývající se slovanskými jazyky
hrubý výraz, sprosté slovoschopnost rychle se učit jazykyzjemnění, použití jiného slova nebo slov. spojení, aby slovo v posluchači nebo čtenáři nevyvolalo negativní pocity
hrubý výraz, sprosté slovo
schopnost rychle se učit jazyky
zjemnění, použití jiného slova nebo slov. spojení, aby slovo v posluchači nebo čtenáři nevyvolalo negativní pocity
Jednotné číslo; vyjadřuje, že někde je jedna věcDvojné číslo; vyjadřuje, že někde jsou dvě věciTrojné číslo; vyjadřuje, že někde jsou tři věci
Jednotné číslo; vyjadřuje, že někde je jedna věc
Dvojné číslo; vyjadřuje, že někde jsou dvě věci
Trojné číslo; vyjadřuje, že někde jsou tři věci
Ugrofinské jazyky -> slovanské jazyky -> východoslovanské jazyky -> češtinaIndoevropské jazyky -> baltoslovanské jazyky -> slovanské jazyky -> západoslovanské jazyky ->češtinaIndoevropské jazyky -> baltoslovanské jazyky -> slovanské jazyky -> jihoslovanské jazyky ->čeština
Ugrofinské jazyky -> slovanské jazyky -> východoslovanské jazyky -> čeština
Indoevropské jazyky -> baltoslovanské jazyky -> slovanské jazyky -> západoslovanské jazyky ->čeština
Indoevropské jazyky -> baltoslovanské jazyky -> slovanské jazyky -> jihoslovanské jazyky ->čeština
akuzativdativinstrumentál
akuzativ
dativ
instrumentál
Ano, vždy existoval a najdeme ho u všech ohebných slov.Kdysi existoval a dnes už z něj zbyly spíše jen pozůstatky (zejm. u skloňování slov označující části těla).Nikdy neexistoval a ani neexistuje.
Ano, vždy existoval a najdeme ho u všech ohebných slov.
Kdysi existoval a dnes už z něj zbyly spíše jen pozůstatky (zejm. u skloňování slov označující části těla).
Nikdy neexistoval a ani neexistuje.
jdi nahoru, na obsah
Čeština (308)Literatura (339)Angličtina (606)Němčina (127)Francouzština (51)Jiné jazyky (216)
Uživatelské jméno
Heslo